20.3 Land of Shame

22. ledna 2017 v 22:02 | Richenza |  Kniha pátá: Poutník
Prasinky; 14. dubna 2013

"Mohlo se mu něco opravdu stát!" spustil se příval slov, sotva se za Hankem zavřely dveře salónku v domě patřícím tetě Flory Carrowové. "Mohl zemřít, tohle není to, co jsme si domlouvali! Tohle jsem nechtěl!"
"Hele, zklidni se. O čem vlastně mluvíš?"
"O tom, co se stalo v dračí rezervaci, jak jsem ti dal typ, že tam bude. Neříkal jsi, že jim půjde o život. A nedělej, že jsi to nevěděl."
"Nešlo mu o život, teda nemělo jít. Co o tom vlastně víš? Povídá se leccos, ale ani já nevím, co se tam vlastně stalo."
"Slyšel jsem Jamese, jak si o tom povídal s Furtunou. Mluvili i o sedmi mrtvých. Uhořelých. O co šlo, Scorpiusi? A neříkej mi, že jen o to, dát na vyučenou Jamesovi, jak jsi tvrdil. Nejsem hlupák."
"Sedm uhořelých?" vytřeštil oči Scorpius. "To jsem nevěděl. Vyslýchal tě někdo?"
"Ne. Vůbec si mě s tím nespojujou. Myslím, že je ani nenapadlo, že jsem věděl, že se tam chystají, to tvý zastírací kouzlo je fakt dobrý."
"To mě naučil otec," prohlásil Scorpius. "Teď si myslej, že jsem za tím já, jako že jsem. Takže si tě se mnou nespojujou. To je dobře."
"Vysvětlíš mi, o co šlo?"
"Máš pravdu, že to bylo trochu jinak. Nešlo o Jamese, ale o Grangera. Jamesovi z naší strany žádný nebezpečí nehrozilo, ani ostatním děckám."
"Měl jsi mi to říct."
"To nešlo. Granger je opravdu hodně nebezpečný, to bys věděl, kdybys byl ve Zmijozelu. Myslím, že umí číst i myšlenky, a ty neumíš svou mysl bránit. Nemohl jsem ti to říct. Nevěříš mi, Hanku?"
Hank Kirke vrtěl hlavou. "Ty to umíš? Bránit si myšlenky?"
"Otec mě začal učit už před dvěma roky, ale… něco umím. Věříš mi? Udělal jsi správnou věc."
"Dobře, o Jamese nešlo, ale i tak se mu mohlo -"
"Ne. Nemohlo, pokud by ho teda neupek sám Granger. Hele, co tak vyjíždíš? Myslel jsem si, že tohle sis už v hlavě srovnal."
"Srovnal, ale… jen nechci, aby se Jamesovi něco stalo, jasný?"
"Nevím. Říkal jsi, jak ho nesnášíš. Že se mu chceš pomstít. Ty jsi přišel s tím plánem, ty jsi přišel s tím, že by měl dostat na pamětnou. Ty jsi přišel za mnou. Já jsem nic z toho neplánoval. Vůbec by mě to nenapadlo."
"Ty jsi mě první oslovil."
"Ale nenapadlo mě, kam to povede. Ty jsi o tom začal první. A teď se skoro pomineš jen proto, že se tvému Jamesovi mohlo něco stát, jakože nemohlo. Nějak nevím, co si o tobě mám vlastně myslet."
"Není to můj James! Nesnáším ho, jasný? Jen nechci, aby umřel."
Scorpius pokrčil rameny. "Vždyť říkám, že nešlo o něj. Posloucháš mě vůbec? Nešlo. O. Jamese."
"Ale o Grangera."
"Ale o Grangera," zopakoval vážně Scorpius. "Je to budoucí temný pán, Hanku. Nechává si říkat pane, i sedmáci mu tak říkají, prefekt kolem něj běhá jako pejsek. Má svou osobní gardu, jako měl Ten-koho-nejmenujeme. Získal už skoro celou kolej, vlastně celou, protože těch několik, co mu odmítli sloužit, muselo odejít. Včetně mně."
"Je mi to líto, Scorpiusi. Chybíš mi."
"Ty mně taky, Hanku. Musíš si na něj dát pozor. Nejnebezpečnější na něm je totiž to, že má příznivce i mimo Zmijozel. Třeba právě Jamese Pottera."
"James by nic skutečně špatnýho neudělal!"
"Teď možná ne, nevím, ty ho znáš líp. Ale Granger umí být přesvědčivý, a jednou… možná James ani nebude vědět, že dělá něco zlýho," vykládal Scorpius vážně. "Víš, koho je Granger syn?"
Hank zavrtěl hlavou, nespouštěje ze Scorpiuse oči. "Říká se… vypadá to, že… Harryho Pottera. Ale toho asi nemyslíš."
"Ne, fakt nemyslím. Mluvil jsem s otcem. Našel člověka, kdo u toho byl, je to jistý," Scorpius dramaticky zeslabil hlas a odmlčel se. "Je opravdu Jeho syn."
"Jeho? Toho-o-kom-nemluvíme?"
Scorpius slavnostně přikývl. "Proto jsem ho měl zabít."
"Zabít?" zeptal se ho nevěřícně Hank.
"Je vrah. Všichni ve Zmijozelu to vědí. A ty to teď víš taky, ne? Těch sedm se nezabilo samo."
Hank zbledl. "Ale… nechceš po mně…"
"Ne. To by byla tvoje smrt, vždyť ani mně se to nepodařilo, i když jen proto, že na mě přišel Snape. A na to tě mám fakt… nechci, aby se ti něco stalo."
Hank neodpovídal, jen svého přítele vážně pozoroval. "Nikdy jsem mu nevěřil."
"Já vím. Jsi jeden z mála, co nepodlehli jeho kouzlu. Proto ti věřím. Udělal jsi správnou věc. I když to nedopadlo… bylo to správný. Nevěř, když ti bude někdo říkat něco jinýho. Granger je nebezpečím pro všechny. Kdyby zastavili Toho-o-kom-nemluvíme jako dítě, víš, kolik lidí nemuselo umřít?"
Hank zamyšleně přikývl. "Riskoval jsi svůj život. Patříš do Nebelvíru, nejspíš mnohem víc než já."
"To by se naši pominuli," zasmál se Scorpius. "Jenže ty jsi to nejspíš myslel jako kompliment, že? Vlastně mě taky napadlo, že bys patřil do Zmijozelu. A to myslím taky v dobrém."
"Beru to tak. Na čí straně je vlastně Snape? Byl přece proti Tomu-koho-nevzpomínáme."
"To určitě," ušklíbl se Scorpius. "Pracoval pro obě strany, to jen naivní Potter mu na to skočil. A otec to vědět musí, byl u toho. Snapea přitahuje moc, to sis nikdy nevšiml? Granger bude další temný pán, takže si ho chce zavázat. Proto se oženil s jeho matkou."
"To mně nenapadlo. Proto jde Snape proti tobě. Proto jsi musel opustit školu."
Scorpius přikývl. "Mezi námi se tím nic nemění. Ty jsi pro mě…" nedopověděl, místo toho se začervenal.
"Ty pro mě taky," řekl pomalu Hank a vážně se na něj díval.
První odvrátil pohled Scorpius. "O tamtom nesmí nikdo vědět," zamumlal.
"Ode mě se to nedozví."
Scorpius stísněně a váhavě přikývl a mezi oběma chlapci se rozhostilo rozpačité ticho.
"Jen tak náhodou," promluvil konečně Scorpius. "Nepřinesl jsi to?"
Hank zavrtěl hlavou. "Nebyla zatím vhodná příležitost. Promiň."
"Neomlouvej se. Tohle nemělo být už na tobě a teď jsi na to sám. Chápeš ale, jak je to důležitý?"
"Chápu."
"Je příliš blízko Grangera. Nejspíš o něm ještě ani neví, ale až se o něm dozví… Nesmí ho získat, Hanku," pokračoval Scorpius naléhavě.
"Nezíská. Přísahám."

Poznámky:
  1. O Gellertově dětství a jeho vztahu nejen k Wagnerovi se můžete dozvědět vice v 7. kapitole Tiamatova Gellerta Divotvůrce; už jsem psala, že tyto dva příběhy jsou provázané? A neznáte dědečka Parricidu? Není Vám jasné, po jakém tetování Gellert teskní? Ovšem to je chyba. Mrkněte do třetí kapitoly Tiamatova díla, tam se vše dozvíte.
  2. Představení Wagnerova Lohengrina pod vedením Kathariny Wagner v Praze je plánované až na rok 2017, snad mi malou časovou nepřesnost odpustíte.
  3. Více o tom, jak a proč zemřel Ludziwoj Grodzki, si můžete osvěžit v kapitole 147. Právo je síla. A pokud si nejste jistí, co se mezi Gellertem a Dracem stalo na Lofotech, podívejte se do kapitoly 119. Carpe diem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 ┼Nemessis mor Morticie ┼ ┼Nemessis mor Morticie ┼ | Web | 25. ledna 2017 v 12:02 | Reagovat

úžasné

2 Richenza Richenza | 2. března 2017 v 22:25 | Reagovat

Díky! Rejčka

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama